Dračí rituál síly
14. 7. 2007
Dračí rituál síly
Vyrob si nebo sežeň talisman síly. Může to být vhodný je kamínek, ale stejně
tak i přívěšek, váček bylin (pro krátkodobější užití), prsten, ale doporučuji
použít symbol nebo maličkou sošku (přívěšek) v podobě draka. Tento talisman
polož do kruhu tak, aby až budeš ležet byl snadno na dosah tvé dominantní ruce
(ruka, kterou píšeš) - a sice tak, abys jen rychle hmátl a uchopil jej, aniž by
ses celý hýbal nebo po něm šátral...)
Tento předmět bude sloužit jako most pro přenos energie do tebe a dále ti bude
energii, sílu a to co budeš potřebovat dodávat. Síla však proudí skrze předmět,
a nikoliv z něj, a můžeš ho tedy kdykoliv změnit nebo nahradit. Jeho ztráta
není žádnou "magickou" tragédií. Ten předmět nos buď po dobu zkoušky
nebo období, na které budeš o energii žádat, a nebo jej měj stále (spíše by se
hodilo říci "dlouhodobě") jako upomínku, že jsi obdržel Dar Síly,
pokud jsi dělal dlouhodobý rituál (viz dále). Nemusíš si dělat starosti s
vhodností předmětu, cokoliv se ti líbí a "sedne ti", je to pravé.
Pokud se zajímáš o astrologii a dáš na ní, mohlo by být vhodné, kdyby materiál
nebo podoba přívěsku nesla signaturu marsu, to však v žádném případě není
podmínkou.
Lehnout, zavřít oči, uvolnit se a relaxovat, zhluboka, ale klidně, nenásilně
dýchat. Doporučuji mít kolem sebe kruh nebo elipsu (delší osa shodná s podélnou
osou těla) z kamenů, ideálně oblázků nebo lávových kamenů (i obyčejný čedič),
není to však podmínkou (spíš pro tvůj vlastní pocit). Kameny se nemusí dotýkat
ani tvořit souvislou linii, stačí když náznakem vymezují prostor v němž budeš
ležet.
Stojíš na otevřené, široké pláni. Ta je porostlá nízkou, okrovou travou, prašná
a opuštěná. Jsi sám. Pláň se táhne od obzoru k obzoru, všemi směry, nebe je
našedlé, těžké, zahalené oblaky. Je zde bezvětří a až nepříjemné ticho. Před
tebou se tyčí hora, mohutná, skalnatá homole čnící do výšin, která jako jediná
narušuje hladkou rovinu celé pláně. Vidíš cestu z udupané jílovité hlíny, táhne
se od tvých nohou a místa kde stojíš k hoře, klikatí se po jejím svahu až na
její vrchol.
Musíš se vydat na cestu a víš, že bude namáhavá - tvůj cíl ti za to ale určitě
stojí! Musíš projevit určitou odvahu, do jisté míry se překonat - už tím, že
stojíš nahý a nechráněný v této pustině je od tebe určitý výkon. (Opět platí,
že pokud ti představa nahoty nepříjemná, improvizuj, ale tentokrát se před
vnitřním zrakem zahal nanejvýš bederní rouškou nebo krátkou, prostou tunikou z
nevýrazně okrového hrubého plátna...) Vydej se po cestě. Dusno, lehce pochmurná
atmosféra místa a velmi tvrdá půda pod tvýma bosýma nohama, která ti dává
pocítit každý jednotlivý kamének, na který při chůzi šlápneš, to vše je mírně
nepříjemné, musíš se trošku překonávat a snažit, abys vytrvalým, vyrovnaným
krokem kráčel dál k hoře. Když staneš na jejím úpatí, vidíš, že to nejtěžší tě
teprve čeká! Cesta se z prašného jílu mění na ostrý štěrk a z roviny na poměrně
strmé stoupání. Kráčíš dál, je to však o poznání namáhavější a za chvíli už jsi
zadýchaný a řine se z tebe pot. Nohy máš rozedřené a jak je svah čím dál víc
příkrý, pomáháš si ve stoupání rukama, které za chvíli také pokrývají drobné
škrábance. Musíš však vytrvat - jediné, co překonáváš jsi TY SÁM, tvé pocity a
myšlenky, protože nic jiného ti zde ve skutečnosti nebrání a nebrzdí tě. Dále
stoupáš, teď už je sráz tak strmý, že lezeš po čtyřech a musíš dávat pozor, aby
ti na skalách a štěrku mezi nimi neujela noha. Začínáš cítit žízeň a únavu v
nohách i pažích. Konečně jsi na vrcholu - zdánlivě oblý vrch je ve skutečnosti
spíše zploštělý a je zde skála a v ní vstup do velké, černé sluje. Sluj je
hluboká, tmavá a rozhodně nepůsobí přívětivě ani útulně, teď však, když jsi se
vyškrábal až sem na vrchol, to rozhodně nevzdáš! Zhluboka se nadechneš (i
fyzické tělo) a vkročíš dovnitř. Vzduch tu ale kupodivu nepáchne zatuchlinou a
není ani tak těžký jako venku. Únavu a pocit nepohodlí střídá zvolna, ale
neústupně zvědavost a napětí co bude dál, hlouběji ve skále. Podzemní chlad a
jemná vlhkost země jsou vlastně naopak po dusnu tam venku velice příjemné. Kráčíš
dál. Sluj se nezužuje, ale naopak - v dáli vidíš jak se rozrůstá do ohromného
prostoru, osvětleného zlatavě načervenalou září - snad plameny pochodní? Ty už
ale víš, co tě tam na konci čeká. Zastavíš se. Začínáš cítit Jeho přítomnost,
protože něco takového, jako je On vnímáš nejen svými člověčími smysly, ale i
tím šestým. Tvé tělo už i podprahově vnímá, že tam vzadu je. Je nade vší
pochybnost, že tam vzadu, v tom ohromném sále na tebe čeká Drak. Musíš se teď
překonat - chce to opravdu odvahu předstoupit před někoho tak mocného a
ohromného... Ale ty ji v sobě najdeš, stále totiž cítíš, že tady není jiná
překážka než ty sám, můžeš a dokážeš vše, co sám sobě dovolíš! A tak s dalším
odhodlaným nádechem (opět i tělo) vykročíš dál. Každým krokem jsi blíž a blíž,
tvé napětí roste - až nakonec vejdeš - a pak Ho spatříš! Drak, v celé své
ohromnosti, mohutný a silný, v celé své kráse. Je obklopen aurou síly, zcela
adekvátní jeho nesmírné velikosti. Jsi naplněn úctou, pokorou - a strachem.
Tvůj potlačovaný děs čpí z každého tvého póru, musíš s ním bojovat. Nasloucháš
tlukotu svého srdce - jeví se ti náhle tak nemístně hlasitý! Drak se otáčí k
tobě a upírá na tebe svůj vědoucí pohled. Obdivujíce mohutnost a ostrost jeho
pařátů a zubů před ním poklekáš. Chvěješ se strachem a napětím - co bude dál?
Drak se k tobě o něco přiblíží a narovná své dlouhé tělo zcela čelem k tobě - a
pak se k tobě nakloní. Kdybys nyní neklopil oči do písku na dně jeskyně, dívali
byste se jeden druhému z očí do očí. Cítíš jeho dech - a v tu chvíli nastává ta
změna! Jeho dech není nebezpečný - nepáchne! Je teplý, vlahý a příjemný a
jakoby tě ovívá. Cítíš se každým okamžikem lépe. A pak Drak promluví - má
silný, pevný hlas, zní však přátelsky a až neuvěřitelně lidsky... "Vítej,
člověče. Jsem rád, že tě vidím přicházet. Musel jsi překonat útrapy cesty,
svoji slabost i svůj strach. Jak sis ale dozajista všimnul, to jediné, cos ve
skutečnosti překonával, jsi byl ty sám. A věz, že tak je to i ve skutečném
životě. Cokoliv dovolíš sám sobě překonat, čemukoliv uvěříš, že to můžeš
dokázat, toho skutečně dosáhneš. Za odměnu za tvé odhodlání ti nyní předám
dary, které tě budou provázet tvým dalším životem. Zde, toto, je zbroj a štít.
Až je oblečeš, získáš dar Ochrany." Drak spárem ukáže na blyštivě stříbrnou
rytířskou zbroj na stojanu a o ní opřený krásný, zrcadlově lesklý štít.
"Ochrání tě před čímkoliv, před čím si budeš přát být chráněn, a to
zejména před zlou magií a špatnými silami. Kdykoliv budeš potřebovat Ochranu,
představ si, že máš na sobě tuto zbroj a v ruce tento štít. Nic k tobě nebude
moci proniknout a zranit tě ani oslabit!" Jeho pařát se posune a ukáže o
kus dál, kde leží na zemi blyštivý meč - tak lesklý a zářivý, jako by snad ani
nebyl z žádného pozemského kovu. Drak praví: "Tento meč je symbolem síly.
Ve chvíli, kdy jej uchopíš, získáš dar Síly. Kdykoliv později se budeš cítit
slabý, můžeš si představit tento meč ve své ruce. Dodá ti tolik Síly, kolik se
jí jen odvážíš přijmout. A zde ti dám poslední dar." Drak zdvihá druhý
pařát, otáčí jej a otevírá jej jako by otevíral lidskou dlaň. A na ní leží tvůj
amulet síly. (Představ si jej opravdu dokonale a pak ho uchop pevně do dlaně i
ve fyzickém těle, když si představíš jak ho od Draka bereš.) Tento amulet ti
bude připomínat tento okamžik. Je v něm Dračí Síla - má Síla a teď už i tvá
síla. Kdykoliv budeš potřebovat ochranu, sílu, odvahu, odhodlaní, sebejistotu -
prostě uchop tento symbol a vybav si tyto chvíle. Tento Dračí Rituál ti bude
dávat Sílu a vše ostatní kdykoliv budeš potřebovat. Bude ti připomínat, jak jsi
se překonal, a také, že to co překonáváš jsi vždy ve skutečnosti jen ty sám -
cokoliv sám sobě dovolíš, to můžeš dokázat! Tento amulet ti bude prostředníkem,
když budeš chtít raději přivolat sílu zbroje a štítu nebo meče, ale Sílu můžeš čerpat
i přímo skrze něj. Vezmi si ho, obleč si zbroj a vezmi štít i meč a jdi - budeš
silný a mnohem sebejistější, prošel jsi Dračím Rituálem a Síla tě odteď až
navždy bude provázet, posilovat a chránit." Drak domluvil, síla jeho slov
však zůstala viset ve vzduchu. Poodstoupil - celý ten kolos, před ním jsi
klečel ti ustupuje, abys mohl povstat a vzít si svou odměnu. Cítíš neskutečný
příliv síly, odvahy, jistoty! Vstaneš, dojdeš ke zbroji a pomalu ji oblékáš,
cítíš se čím dál více v bezpečí a jistý sám sebou. Když nakonec uchopíš štít,
víš, že teď už dokážeš odrazit cokoliv, čemu se v životě odvážíš postavit.
Uchopíš meč a cítíš, jak do tebe proudí síla, zocelující tvou mysl, a utužující
tvé tělo. Cítíš se plný energie, odhodlaný, zdravý a silný. Naposledy se
pokloníš Drakovi a se slovy díků opouštíš sluj. Jak tebe opadává vážná
atmosféra Rituálu, cítíš se náhle i nesmírně šťastný - a ano, i veselý, je ti
do zpěvu a smíchu! Vybíháš z jeskyně a oněmíš úžasem - venku tě vůbec nečeká
ponurá pláň! Krajina je náhle sytě zelená, hustě porostlá travou, keři i
skupinkami stromů, je pestrá, plná květin - zvlněná, a v údolíčkách se klikatí
potoky a říčky a stříbřitá jezírka zrcadlí neuvěřitelně krásnou, sytou modř
letní oblohy a slunce, které celou krajinu blahodárně vyhřívá. Vzduch je svěží,
vlahý a lahodný, vane mírný, příjemný vánek. Cesta dolů už není štěrkovitá, ale
travnatá a zelená jako celá hora, sestoupit ti tedy nedělá větší obtíže ani s
vahou štítu a meče, které ti beztak připadají samozřejmé a lehké, vzhledem k
tomu jak silný se cítíš být. Sestoupáš dolů a procházíš tou úžasnou krajinou.
Všude kvetou nádherné květiny, bzučí včely, zurčí voda a šumí listoví. Je ti
MOC krásně. Odpočatý, nabitý energií a ve výtečné náladě procházíš touhle
úchvatnou krajinou až na místo, odkud jsi vyšel - to je teď ale travnatým
paloukem. Sundáváš helmu, těžké boty a odkládáš meč i štít. Jsi v takovém
rozpoložení a formě, že je vlastně ani nepotřebuješ. Sedíš v trávě, hledíš na
modrou oblohu a krajinu kolem... Slunce tě příjemně prohřívá a tak zavřeš oči a
nastavíš tomu teplu tvář. Máš zavřené oči, vidíš jen tmu, pomalu přestáváš
cítit teplo ve své tváři, zbroj na sobě a trávu na níž sedíš. Ležíš zpět v
kruhu kamenů, v ruce svíráš amulet. Odpočítej od sedmi, deseti nebo jiného svého
oblíbeného čísla mezi pětkou a dvacítkou... Pak otevři oči. Ano - máš za sebou
Dračí Rituál - nyní jsi:
1) Posílený na těle, a to jak na kondici tak zdraví.
2) Posílený na duchu, probudil jsi v sobě Dračí Síly, jako například odvahu a jistotu.
3) Chráněný a doprovázený Silou, nos u sebe amulet a když budeš potřebovat a chtít, tak ji používej!
4) Když budeš potřebovat ochranu, jistotu, představ si v ruce štít a jeho váhu a vybav si jeho ochranu a energii, kterou ti dává. Když budeš potřebovat přemoci strach, mít sílu a jít dál, představ si v ruce chladivý, těžký meč… A nebo se prostě jen letmo dotkni svého dračího amuletu, který je to nyní spojencem mezi "dračí zemí" a tímto světem, dává ti sílu a vše, co potřebuješ…
2) Posílený na duchu, probudil jsi v sobě Dračí Síly, jako například odvahu a jistotu.
3) Chráněný a doprovázený Silou, nos u sebe amulet a když budeš potřebovat a chtít, tak ji používej!
4) Když budeš potřebovat ochranu, jistotu, představ si v ruce štít a jeho váhu a vybav si jeho ochranu a energii, kterou ti dává. Když budeš potřebovat přemoci strach, mít sílu a jít dál, představ si v ruce chladivý, těžký meč… A nebo se prostě jen letmo dotkni svého dračího amuletu, který je to nyní spojencem mezi "dračí zemí" a tímto světem, dává ti sílu a vše, co potřebuješ…
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář